Moráň - zaniklá ves při Vltavě

o Moráni knihy něco navíc zmizelá socha kontakt
Když se dnes řekne „Moráň“, málokdo si pod tímto názvem dovede něco konkrétního vybavit. Znalejší čtenáře by snad mohl napadnout název jedné pražské lokality pod Karlovým náměstím. Zřejmě však jen těm opravdu nejznalejším se vybaví jméno dnes již zaniklé osady ve středních Čechách. Až do roku 1954, kdy byla téměř kompletně zatopena vzdutou hladinou Slapské přehrady, se osada Moráň rozkládala na břehu řeky Vltavy. Dnes najdeme kolem jezera většinou jen letoviska, která často zdědila názvy po svých dnes již zatopených předchůdcích (Živohošť, Královská, Ždáň, Cholín…). Moráň toto štěstí neměla, z map zmizela osada i se svým jménem. Na její existenci si v současnosti vzpomenou již jen opravdoví místní pamětníci. Mladší generace a návštěvníci chatových osad a letovisek již v drtivé většině ani netuší, že kdy nějaká osada Moráň vůbec existovala.

Moráň byla nevelká osada, která se rozkládala převážně na levém břehu Vltavy v říčním kilometru 98-99 (dle současného značení) u obce Čím v okrese Příbram. Osada ležela na rozhraní dnešních okresů Příbram, Benešov a Praha-západ. Centrum osady se nacházelo pod vrchem Slavínem, v místě, kde se vlévá potok Mereda do Vltavy. Úředně byla Morání nazývaná jen řada chalup na levém břehu. Samoty Kocanda a Chapovna, které ležely na pravém břehu, patřily úředně k Jablonné nad Vltavou. Samota Hruškov, taktéž na pravém břehu, patřila k Blaženicím. Samota Povalilka, která se nacházela na levém břehu níže po proudu, patřila k Buši. Celou Moráň tak tvořilo přibližně třináct chalup a několik chatek, postavených zde na konci 30. let 20. století. Díky své poloze přímo u řeky a faktu, že od Moráně řeka nabírala na dravosti, se osada stala již v dávných dobách posledním možným zastavením vltavských plavců před obávanými Svatojánskými proudy. Právě díky této skutečnosti bylo možno hned tři z oněch třinácti chalup nazv at hostinci.

První písemná zmínka o Moráni je datována rokem 1390, kdy se její jméno společně s dalšími vesnicemi a statky objevilo v urbáři benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově. Od roku 1517 pak dvůr i s osadou Moráň připadl benediktinskému klášteru sv. Jana pod Skalou. Moráň samotnou tehdy tvořila zřejmě jen plavecká krčma a vedle ní pak na potoce Mereda stojící mlýn. Moráň se roku 1850 stala osadou obce Čím a od 20. let 20. století se společně s celým Povltavím začala postupně stávat populárním výletním místem a letoviskem. Popularita Moráně mezi výletníky rostla i díly romantickému okolí a dostatečnému počtu hostinců. Již tehdy se však začalo mluvit o výstavbě přehrady u Slap a bylo tedy jen otázkou času, kdy bude o výstavbě definitivně rozhodnuto. Nájezdy letních hostí se nezastavily ani během 2. světové války, a to ani přesto, že v roce 1943 bylo území mezi Sázavou, Benešovem, Sedlčany a Vltavou vystěhováno a byl zde zřízen výcvikový prostor SS. Vystěhování se dotklo i chalup ležících na Moráni na pravém břehu Vltavy. Bylo to poprvé, kdy část obyvatel osady musela opustit své domovy. Již v roce 1945 však Moráň postihla velká povodeň spojená s ledovou dřenicí. Několik budov bylo zničeno a s vidinou stavby přehrady již nebyl důvod je jakkoli opravovat. Další podobná katastrofa postihla Moráň na jaře roku 1947. V roce 1949 byla zahájena stavba Slapské přehrady. Na počátku 50. let již pak začal systematický výkup nemovitostí v záplavové oblasti přehrady a stěhování obyvatel do nových domovů. Hladina Vltavy se nad údolím s osadou Moráň definitivně zavřela v roce 1954.

lokalizace Moráně na mapě (GPS souřadnice): 49°46′56.50″N 14°24′43.00″E

Turistická mapa okolí Moráně z roku 1937

Letecký snímek současné podoby údolí Vltavy v lokalitě Moráň. Foto z 12. 3. 2017.

Letecký snímek současné podoby údolí Vltavy v lokalitě Moráň. Foto z 12. 3. 2017. Foto Vojtěch Pavelčík.

Další související projekty:

2011 - 2017  ©  Vojtěch Pavelčík